Jarní výjezd 2005 – Dukovany.
Ve dnech 13. až 15. května 2005 (svátek má Servác, Bonifác a Žofie) si bude parta z NASA otlačovat zadky v sedlech bajků na silnicích, cestách i necestách v okolí vodní nádrže Dalešice. Pro putování pod vedením osvědčeného hledače neprůjezdných steziček INÓŠKA se zcela dobrovolně rozhodli: ALHAS, GABČA, JEŽEK, KAKIN, LACO, LANDA, MAPA-PUMPA, STŘEVLÍK, ŠVAGR-STRÝC, VEJŠKA a ZADÁK.
V pátek 13. května se odjede v 9.00 hodin na bicyklech od NASA z Blanska. Pojede se po silničkách přes Lipůvku, Kuřim a další význačné obce do Dukovan, kde se bude v penzionku nocovat (cca 75 km). Po ubytování (asi v 16 hodin) se prověří v informačním středisku atomové elektrárny, zda lze v její blízkosti bezpečně pobývat. Po seznámení s havarijním a evakuačním plánem atomky se neškodným zářením prohřátá těla zchladí větříkem při prohlídce rozkvetlé Hadcové stepi u Mohelna (okruh cca 20 km).
Ten, kdo se bude moci od pracovních, rodinných či jiných problémů odpoutat až v pátek odpoledne, může dostihnout kamarády vlakem. Odjezd vlaku z Blanska je ve 14.34 (příp. 16.34), přestup v Brně na R668 s odjezdem v 15.25 (případně na R862 s odjezdem 17.25), který přijede do Náměště nad Oslavou v 16.14 hod. (případně v 18.14 hodin). Dál je třeba dojet do Dukovan na kole (cca 25 km).
V sobotu 14. května se projede Přírodním parkem Rokytná do Jaroměřic nad Rokytnou a dále silničkami přes Boňov, Lipník se u Vladislavi sjede do údolí řeky Jihlavy, projede se Koněšín, Hartvíkovice, kukne se na Wilsonovu skálu, navštíví se rozhledna Babylon a večer se přespí tam, co předchozí den.
V neděli 15. května se odtroubí na ústup k domovům. Pokud „Žofie“ nebude moc řádit, dojede se přes Ivančice, Ořechov, Modřice, Obřany a podél Svitavy do Blanska. Bude-li moc pršet, bude se licitovat a zvolí se výhodnější způsob návratu.
Podle ujištění „ubytovatele“ je třeba zabalit si do báglu místo spacáku pouze plnou peněženku (jeden nocleh cca 160.- Kč, stravovat se budeme cestou v útulných hospůdkách). Nutná bude pláštěnka, náhradní suché oblečení a lahvinka destilovaného ovoce. A opět se výlet plně vydařil. Partu (a především LACA) trochu potrápil INÓŠEK, když nás dobrou hodinu nechal hledat „ztracený“ LACŮV foťák. Poté, co se přiznal, že ho vzal v hospodě „do úschovy“, s ním pár hodin nechtěl nikdo promluvit slušného slova.
