Studie na téma: „Co všechno může ohrozit návštěvníka v sauně“.

Jako každá skutečnost tohoto světa působí i sauna na své vyznavače (vysany) nejen příznivým vlivem. Návštěva sauny má i svá výrazná rizika. Dosud publikované odborné práce tuto skutečnost sice nezatajují, ale ani soustavným studiem této problematiky se nepodařilo najít materiál, který by systematicky a vyčerpávajícím způsobem rizika sauny zpracoval. Pokusím se o vyplnění této mezery. Domnívám se, že ke zvládnutí tohoto náročného úkolu jsem dostatečně kvalifikován. Navštěvuji totiž mnoho let různá zařízení s označením „SAUNA“ a vydal jsem za toto potěšení nemalé finanční prostředky. Při vší skromnosti doufám, že s využitím svých dlouholetých zkušeností zpracuji materiál, který přispěje ke zvýšení bezpečnosti a ochraně fyzického i duševního zdraví vysanů.

Poznámka. Není-li uvedeno jinak, je odborná terminologie převzatá z materiálů:

[1] LANDA: SAKRA – úvaha na téma SAunařská KRonikA (1996)

[2] KOPR: Who is who in NASA (české vydání 1996).

A) Vymezení problematiky.

Úvodem doporučuji rozdělit všechna možná i nemožná rizika sauny do dvou základních kategorií:

  • rizika zjevná,
  • rizika skrytá.

Připouštím, že z pohledu návštěvníků konkrétního saunovacího zařízení přichází v úvahu i jiný způsob kategorizace možných rizik, a to na:

  • rizika platná pro jakékoli saunovací zařízení (rizika všeobecná),
  • rizika platná pouze v zařízení, které momentálně navštěvují (rizika specifická).

Předpokládám, že všeobecná rizika tradičně prováděného saunovacího procesu jsou v dostatečné míře diskutována na stránkách odborných periodik (na př. Sauna a bazény, SAUNA revue a pod.). V další práci se proto zaměřím na rozbor zjevných a především skrytých rizik, specifických pro NASA (NAší SAunu). Zvláštní pozornost hodlám věnovat rizikům, která jsou průvodním jevem „moderních“ přístupů k saunovací problematice.

V práci použiji jak zkušenosti vlastní, tak i zkušenosti ostatních kolegů vysanů, pokud se o ně se mnou podělili. Vzhledem k poměrně smutné skutečnosti, že i v NASA jsou zřejmě rozšířeny obavy z „harashmentu“ a neprovozuje se dosud koedukovaná sauna (zatím co ve školství jde o zcela běžnou záležitost již od dob ministra Najedlého), musím, ač nerad, zúžit práci na rizika platná pouze pro pánskou část návštěvníků NASA. Dámám by některá z možných rizik nic neříkala nebo by jim vzhledem k odlišnosti drobných anatomických detailů ani nehrozila. Pokud to okolnosti dovolí, rád bych si v budoucnu nedostatek zkušeností v naznačeném směru doplnil a rozšířil svou práci o další kapitoly.

B) Časoprostorové vztahy a pracovní metoda.

Pro bližší specifikaci místa, které bude předmětem studie je vhodné uvést, že NASA sídlí v přízemní budově z roku 1971 na pozemku chráněném z východní strany tokem řeky Svitavy, na západě většinou roku prázdným bazénem letního koupaliště, z jihu a severu obklopená dřevinami neznámého původu a stáří. Z historického hlediska prošla NASA a organizace provozu v ní již několika vývojovými epochami. Po prvních dvou epochách (veselské a štefanské) se v současné době nachází NASA ve třetí epoše (šamanské). Protože prý stále platí staré pravidlo počtu pravděpodobnosti „do třetice všeho dobrého“, mají se vysani v NASA na co těšit. Předpokládám, že historikové jednou důkladně prozkoumají a zhodnotí přínos jednotlivých epoch v NASA k DĚjinám Sauny na Moravě (DĚS na Moravě). Dále pevně věřím, že vzhledem k průkopnictví NASA v aplikaci „moderních saunovacích postupů“ bude přínos NASA časem vyzdvižen i v celoevropském kontextu.

Pro odhalení a popis rizik, která mohou v NASA ohrozit vysany na těle i na duchu, použiji metodu myšlenkové simulace. Pokusím se simulovat hypotetický průchod imaginárního muže (IMANA) celým areálem NASA. Časově budu orientovat návštěvu IMANA do doby, kterou obvykle věnují saunování vysani z  Klubu NASA.

U zajímavých nebo jiným způsobem význačných míst se s IMANEM zastavíme, vzpomeneme událostí, které se dosud přihodily a upozorníme na to, co by se případně ještě přihodit mohlo. Jak se říká – namalujeme čerta na zeď.

C) IMAN v NASA.

1. Vstupní dveře

Již příchod neznalého a předem nepoučeného IMANA k budově NASA může být provázen několika výraznými riziky pro jeho duševní zdraví. Je známo, že u vstupních dveří NASA se již přihodilo následující.

a) IMAN narazil na zamčené dveře. Důvodem bylo, že se

  • trefil do období, kdy je NASA mimo provoz (sezona trvá obvykle od poloviny října do poloviny května),
  • netrefil do vyhrazené provozní doby NASA (středa od 16.30 do 19.30 hod. pro pány v potírně).

Oba uvedené případy ovšem naznačují, že IMAN je blb. Neví totiž, že vzhledem k význačným celospolečenským změnám posledních let nemá NASA provozovatele. Má však majitele. A jak známo, majitel čehokoli provozuje cokoli pouze tehdy, přináší-li to „cokoli“ ekonomický efekt. A NASA se údajně zdráhá bez dotací na provoz být rentabilní. Vážené městské zastupitelstvo sice trvá na tom, aby i sauna byla ve výčtu atrakcí, kterými se město prezentuje v turistických příručkách, ale penízky přispět nehodlá. Takže, omezení provozu na miniprovoz si vynutila omezenost městské kasy a zastupitelstva.

Dále IMAN zřejmě neumí správně vyhodnotit informace, uvedené obvykle na vstupních dveřích. Na podcenění „dveřních informací“ doplatilo již několik návštěvníků, kteří v důsledku předčasného návratu domů od dveří zavřené sauny se v nevhodnou dobu a na nevhodném místě museli seznámit s novým příbuzným a způsobili si tak rozvrat rodinného života. Toto se však vysanovi nemůže stát. Ten ví své a nic ho nepřekvapí.

  • IMAN před vstupem do prosvětlené vstupní haly NASA pozvedl zrak a zcepeněl. Zjistil, že se na něho ze střechy chystá skočit strážce areálu – statný „baskervil“. I v tomto případě si za způsobené duševní trauma může IMAN sám, protože by měl vědět, že na rozdíl od šelem kočkovitých nemilují šelmy psovité skok „do hloubky“. Navíc se proslýchá, že „baskervilák“ je nejen strašně žravý, ale i napůl slepý, takže by se těžko hned prvním skokem trefil IMANOVI za krk.

2. Vstupní hala

Podaří-li se IMANOVI jedním tahem otevřít vstupní dveře NASA, je odměněn melodickým trylkem zvonkohry. Zcela určitě IMANA uchvátí příjemně zařízená vstupní hala. Může obdivovat staré mapy na stěnách, nové vzory koženého zboží ve vitríně, umělé květiny a pravý vodotrysk. Pokud náhodou není v hale přítomen reprezentant NASA, nabízejí se dvě možnosti:

a) IMAN se usadí v pohodlném křesle (pravá kůže) a čeká. Nasaje-li nedopatřením vůni, která často vychází z pootevřených dveří kuchyňky, je ztracen. Chuť na saunu se přetaví v chuť na jídlo. Když ale chudák IMAN zjistí, že se mu voňavé dobroty nedostane ani hned, ani posléze (není totiž permanentní vysan – t.j. vysan s permanentkou), v šoku odchází hledat restauraci s vyhlášenou kuchyní. Zapomněl totiž, že původně chtěl strávit příjemné chvíle v sauně a ne u prostřeného stolu.

b) IMAN přistoupí k „barpultu“ v čele haly, pravou rukou uchopí držadlo malého zvonku, který je nad pultem zavěšen, zavře oči a jemně cinkne. Potom se dějí věci. Pokud po prozření uvidí

  • ženu za pultem, má štěstí; seznámí se s „dobrou duší NASA“,
  • Ramba za pultem, má rovněž štěstí; rychle se seznámí s  „tvrdou realitou NASA“,
  • vílu za pultem, má smůlu, neboť žije v zajetí chorobných představ (víly patří na lesní palouk a ne za pult).  I když – šušká se, že nejméně jednou se za pultem opravdu zjevilo něžné stvoření jménem INA.

Každá z osob v uvedeném výčtu má k NASA a jejímu majiteli ten nejtěsnější vztah. Každá z uvedených osob však přivede duši IMANA do jiného stavu.

V prvním případě (žena za pultem) IMAN zjistí, že vlídnost, rozvaha a klid, které jsou moudré paní vlastní, pomohou vyřešit odvěký problém „kam s ním (IMANEM), když je plno“. Paní je matkou majitele NASA. Vstupní procedura v její režii proběhne hladce a pokud to je aspoň teoreticky možné, odchází IMAN po zaplacení drobného obnosu (cca 45.-Kč + 12.-Kč záloha) v očekávání věcí příštích do šatny. Pokud se ani přes zjevnou snahu nepodaří IMANA umístit mezi permanentní vysany, většinou IMAN odchází z pomyslného „saunařského ráje“ smířen s nepřízní osudu a s vírou, že se snad podaří příště. Pokud má zájem a vytříbený vkus, může si za obnos, který mu osud nedopřál utratit v sauně, vybrat z výstavní vitrinky drobnou koženou radost z produkce studia INA. Na větší kožené radosti je vhodné si předem vyjednat doplňkovou půjčku. 

Ve druhém případě (Rambo za pultem) je situace poněkud složitější. Do tajů nových poměrů v NASA nezasvěcený IMAN se bude záhy cítit jako ALENKA v říši divů. Pokud totiž náhodou potká u pultu známého pana XY, potom zjistí, že dotyčný pán je Rambem osloven jako MAPA nebo PUMPA, STRÝC nebo ŠVAGR, PECH, VEJŠKA, JEŽEK, LANDA, SOLNIČKA, HOCH, CHLUP či jinak. Z šachových tahů, které předvádí Rambo za pultem s virtuozitou a šarmem jemu vlastním jde i „permanentním vysanům“ někdy hlava kolem. Rambo, pravým jménem KOPR, je totiž majitel NASA. KOPR je Velký mág a Šaman. Dokáže ledacos, někdy i zázraky. K jeho význačným činům, počinům a přečinům patří například následující skutky:

  • v době všeobecného odporu k organizacím jakéhokoliv druhu založil KLUB NASA,
  • přesvědčil vysany, že nejlepší je investovat našetřené peníze do specielního typu cenného papíru – „UŽivatelsky NEpřevoditelné PERmanentky“ (UŽNEPER),
  • přesvědčil vysany, aby si houfně tento „cenný papír“ kupovali  za pouhých 500.-Kč na polovinu sezony,
  • přiměl některé vysany k tomu, že si na vyznačené místo certifikátu UŽNEPER vylepili foto, nebo aspoň namalovali svoji karikaturu,
  • ustanovil pravidla obřadní ceremonie KVYKRYJ (Křest VYsana KRYcím Jménem) a dbá na jejich pravidelnou praktickou aplikaci,
  • zblbnul autora této studie natolik, že tento notorický nepsavec zanechává již      podruhé otisk průsaku svého nitra na papíru.

Pro styk s KOPREM platí jednoduché pravidlo: ZBYTEČNĚ SE NEZDRÁHEJ, STEJNĚ PODLEHNEŠ.

KOPR dokáže zrežírovat i takové humorné scénky, kdy pánové ve dvojicích se štěstím v očích a jedním klíčem v ruce odcházejí ze vstupní haly do dalších prostor NASA. Náhodný divák a IMAN mohou potom této situaci přisoudit zcela jiný význam, než ve skutečnosti má.

Třetí případ (víla za pultem) nebudeme vzhledem k vyjímečnosti dále rozebírat. Inu, nepouští KOPR INU, ženu svou jedinou(?), často mezi vysany.

3. Šatna                                            

Důvod odchodu pánů po dvojicích do šatny je prostý. Děje se tak proto, že počet skříněk v šatně je vzhledem k počtu právě přítomných návštěvníků NASA téměř přesně poloviční. Takže – každá jedna šatní skříňka musí pozřít svršky, spodky, boty a kabely od dvou, většinou značně ramenatých vysanů.

Při příchodu vládne v šatně NASA spěch a shon. Zkušený vysan nepřekáží, rychle si  odloží a odchází ke dveřím, které vedou do chodby s odkládacím a sprchovým koutem. Pokud se IMAN dostal do šatny, rychle se přizpůsobí všeobecnému spěchu. Mrštně a rád uhýbá v přelidněném prostoru nastraženým loktům, kolenům a roztaženým pažím svlékajících a oblékajících se vysanů. S boulí na čele od dveří skříňky, kterou soused vedle náhodou nečekaně otevřel, postupuje rychle k naplnění svých potřeb do nitra NASA. Ze zmíněné chodby vedou totiž další dveře nejen do „hic cimry“ (potní místnosti) a atria s bazénem, ale i na WC.

4. Sprchy

Procedura „očistné sprchy“ před vstupem do potní místnosti je v NASA důsledně dodržována. Aby sprcha byla očistná, musí z ní tryskat dostatečné množství dostatečně temperované vody. A v tom je někdy „zakopaný pes“. Pokud lze věřit pověstem, potom je třeba konstatovat, že voda ze sprchy tekla vždy. Někdy však jenom vlažná, někdy dokonce jenom  studená. Občas se však prý stane i to, že teče horká.

Sprcha v NASA, tak jako každé jiné technické  zařízení, má  své vrtochy. Bez ohledu na to, používá-li jí vysan nebo IMAN, dovede překvapit. Stačí, když se během sprchování uvede v areálu NASA do činnosti jiný spotřebič vody (v kuchyňce, v umývárně, na WC) a už se ze sprchového koutku ozývá hlahol. Ze sprchy vyskakují namydlení vysani, protírají si oči a nejásají. Řvou neslušná slova a potírají si opařená místa (hlavu, ruce, záda a příslušenství) hojivými mastmi. Za této situace je obtížné dodržovat zásadu obezřetného pohybu po kluzké podlaze.

5. Atrium s bazénkem

Někteří vysani (jmenovitě VEJŠKA) s oblibou kontrolují před vstupem do potní místnosti stav a teplotu vody v bazénku atria. Kontrolu provádějí skokem s rozběhem (tak zvaný panenský skok). Pokud to cákne, je v bazénu voda. Pokud po vynoření z ledové tříště na hladinu zařvou HE!, je voda řádně vychlazená. Pokud musí být z bazénu vynášeni, opomněl majitel NASA bazének napustit (během řádné saunařské sezony se běžně tato alternativa nevyskytuje).

IMAN, kterému dveře do atria otevřela vlastní zvědavost, rychle přehlédne v atriu rozestavené lavičky, několik uměleckých skulptur (kámen) a spěchá do vyhřáté potírny. Pokud je málo obezřetný a mrzne, podaří se mu určitě uklouznout a usedne stylem HOPRD na dlažbu atria. Dobře mu tak, protože ignoroval základní pravidlo saunovacího procesu, které zní: POSPÍCHEJ POMALU!

6. Potírna (hic cimra)

Pokud má IMAN zkušenosti z jiných saunovacích zařízení, připraví se před otevřením dveří do potírny na příval horka. Teprve potom otevře a rychle vejde, aby zbytečně nevětral. Ocitne se v příšeří příjemně vytopené místnosti. Je-li slušně vychovaný, pozdraví přítomné vysany a zeptá se jich, proč sedí v předpokoji „hic cimry“. Teprve když ho strážce dveří SOLNIČKA upozorní, že stojí přímo vedle rozpálených kamen, uklidní se. Začne hledat místo, kam by odložil své znavené tělo.

Pokud není právě přítomen VEJŠKA, ŠVAGR, LANDA, HAŠI nebo jiný milovník tepla, má naději, že se trochu prohřeje na horní lavici za kamny. Pokud však náhodou poctí svoji návštěvou budovu NASA HOCH, mají všichni výše jmenovaní i IMAN smůlu. HOCH si totiž soustavně „zapomíná“ ručník na lavici nejteplejšího místa za kamny a vysani jsou většinou tak ohleduplní, že to považují za reservaci.

IMAN však rychle zjistí, že HOCHA všichni rádi v NASA vidí, protože nosí „tekuté omluvenky“ za dobu svých dlouhodobých absencí. Je s ním taky sranda. Navíc se HOCH vyzná ve zdravotnických záležitostech, takže pokud sám nezkolabuje, je s ním bezpečno. Pokud se IMAN zeptá, PECH rád povykládá o tom, jak díky rychlému zákroku HOCHA má odborně zalátanou na dlaždičkách v bazénu rozříznutou nohu.

V potírně se IMAN dozví další zajímavosti (jak vybavit bike, jaké koupit běžky, čím mazat, která s kterým a pod.). Kdo nemá k probíranému tematu co dodat, neruší a klimbá. Někdy se přihodí, že zdánlivě hluboce zamyšlený vysan tvrdě usne. Nebezpečí vysušení však nehrozí. V poslední době bylo totiž v NASA zavedeno nové bezpečnostní opatření, které zaručí, že nikdo nezůstane v potírně déle než půl hodiny. Na povel „KŘTINY“ se nenápadně všichni přesunou do atria. Protože je IMAN zvědavý, přejde tam také.

7. Opět atrium s bazénkem

Po odchodu z potírny se má správný vysan krátce osprchovat a teprve poté kvačit do vody v bazénku. Mnozí však s ohledem na snížení spotřeby drahé vody vyhoví prosebným pohledům KOPRA a sprchu vynechají. IMAN se v bazénku krátce ochladí, vyleze ven a zírá. KOPR vyměnil společenský nebo sportovní oděv za roucho Adamovo a  organizuje v atriu „akt křtu“ vysana (výše zmíněný obřad KVYKRYJ).

Právě křtěný vysan se chystá s lahví ohnivé vody v ruce přijmout „krycí jméno“ (láhev si musel donést, jméno mu bylo přiděleno). Novokřtěnec obsahem lahve uctí nejen všechny přítomné vysany, ale část obsahu (nepatrná – šetří se) je použita i jako křticí materie, kterou je křtěný postříkán, potřen nebo polit.

Velké obliby doznal při této příležitosti test kvality ohnivé vody. Testují se a živě diskutují nejen chuťové vlastnosti, ale zařadí se i zkouška obsahu lahve ohněm (hoří-li, je výsledek pozitivní). Pro všechny případy je přinesena i „slepecká hůl“. Pokud IMAN neodmítne nabízený pohárek, začne další události sledovat s mnohem větším zaujetím.

Může se dozvědět například to, že i v parném létě má sauna svůj půvab. Ze vzpomínek pamětníků se dozví, jak to bylo, když měl PUMPA – MAPA padesát. Uslyší, že je náramně prima, když je letní bazén plný vody, na jeho břehu stolky s dobrým jídlem a pitím, měsíc nad hlavou a kamarádi vedle. Dozví se, že stejně „plnotučným“ způsobem se slavilo, když v rámci příprav na své stejné jubileum uspořádal s ročním předstihem treningové soustředění ŠVAGR – STRÝC. Tato událost byla ozdobena navíc návštěvou redaktora odborného saunařského časopisu, pana Saunarevue (jak ho tituloval HAŠI).

Generálka na budoucí jubileum ŠVAGRA – STRÝCE se velmi vydařila. V jejím závěru hodlal prý LANDA zařadit pokus o náročný přechod Svitavy hlubokým broděním. Z pokusu naštěstí sešlo díky včasnému a vysoce kvalifikovanému zásahu, kterým se vyznamenal PUMPA – MAPA. Jako první rozpoznal momentální indispozici jmenovaného a moudrými slovy ho přiměl k jiné, rovněž náročné činnosti (pardon).

V důsledku těchto událostí však vznikla nová chodecká značka s významem: ZDE NENÍ BEZPEČNO – ZAHNI (vlevo, vpravo). Pro výstrahu se při odchodu některých vysanů z NASA značka umisťuje (téměř pravidelně) na místo původně plánovaného pokusu o přechod.    

Pokud IMAN při výkladu pamětníků leží v atriu na lavici a mrzne, nesmí opominout nastlat si pod sebe osušku. Jinak mu hrozí jedno vysoce vážné riziko. Díky zajímavým historkám a „vnitřnímu ohřevu“ necítí totiž obvykle chlad a snadno může k lavici přimrznout. Jak moc a čím, to záleží obvykle na počáteční poloze, frekvenci přípitků a mrazu.

Po obzvlášť dlouhém rozjímání lze na lavicích v atriu nalézt přimrzlé různé drobnosti, které dříve zdobily  tělesnou schránku některého z vysanů. Nejčastěji jsou to kudrlinky „ze vlasů, vousů a obočí“ (jak říká klasik). Nic podstatnějšího se zatím (naštěstí) nenašlo. Řádně „vychlazení“ se vracejí vysani s IMANEM ke kamnům v potní místnosti.

8. Opět potírna

Chlad v atriu způsobil, že se zdá být nyní potní místnost „řádně vytopená“. Aby se účinek tepla ještě zvýšil, nalije některý dobrodinec na horké kameny trochu vody s vonným olejem. Ale pozor, není olej jako olej. Nejednou se stalo, že olej nejen voněl, ale i pěkně hořel. Bohužel se stalo i to, že pouze hořel a nevoněl. Pokud se však této procedury  zhostil v dávných dobách HOCH, nebo nyní  ŠTATL případně SOLNIČKA, je žádoucí efekt téměř vždy zaručený. Vysani potom sedě v potírně inhalují vůni kleče, jedle, borovice, cedru, santalového nebo jiného dřeva a libují si.

Cílenými dotazy se však zjistilo, že mnozí dávají přednost vůni zcela jiné. Tuto vůni je schopen nabídnout pouze KOPR. Je-li v dohledu některé význačné výročí (jeho svátek, narozeniny, výročí svatby a podobně), vezme KOPR  správný hrnec, nacpe ho správným obsahem a řádně utěsní poklicí. Potom to vše postaví na kotel v potírně a už se může inhalovat. Potírnou se line libá vůně současně vařených, dušených, pečených, smažených a grilovaných klobás v báječné omáčce. Tato specialita – „saunařské klobásky“ je jedinečná tím, že se nedá připravit nikde jinde, než v potírně pánské sauny. Bylo by zajímavé zjistit, jak vypadají „klobásy“ připravené v dámské sauně. Snad někdy.

9. Opět atrium

IMAN, stejně jako ostatní v NASA přítomní vysani, vychutnává naplno pocity naprostého uvolnění, které může (mimo některých dalších bohulibých činností) poskytnout pouze sauna. Celý rozpálený se bezstarostně vrhne do ledové vody v bazénu. Záhy však vylítne nejen proto, že je to doopravdy strašně studený. U dna je totiž utopenec. Ne ten s cibulí, ani nějaký „sirotek“, ale jeden z dříve ještě živých vysanů. Děs. Co s tím?

Pokud se svěří se svým objevem ostatním, věci znalí vysani ho uklidní. Pokud je muž činu a řeší situaci rázně (jako svého času CHLUP), je překvapen zjištěním, že při vynášení z vody klade utopenec mírný odpor. Nepříjemný nález se však záhy sám omluví za trauma, které způsobil svému zachránci. Jedná se totiž o zavrženíhodnou libůstku LANDY, který se bláhově domnívá, že prodlužováním pobytu pod vodou může stimulovat růst svých dosud zakrnělých žaberních oblouků. Blázen. Kdyby raději věnoval pozornost stimulaci růstu jiných podstatných partií své tělesné schránky. Žel, pozdě bycha honit.

Touto příhodou a jinými koninami pobavená společnost se rychle vrací do tepla potírny. I když jsou vysani různí (někdo má rád dlouhé, někdo krátké tahy), je zajímavé, že od jisté doby dochází k „synchronizaci periody“ v cyklu teplo-chlad u všech v NASA přítomných vysanů. Příčiny vzniku a podmínky udržení tohoto fenoménu by si sice zasloužily podrobný rozbor, ale nebudeme se tím zabývat. Výsledek by se totiž mohl snadno obrátit proti bytostnému zájmu některých vysanů (dostatek prostoru a klidu k rozjímání). Pokud by se podařilo prokázat, že se jedná o zákonitý jev „partajní soudržnosti“ (tedy soudržnosti party), mohl by majitel NASA přijít s nápadem na zavedení „prokládaného provozu“ (jedna parta v potírně, jedna parta v atriu). A to nelze dopustit (KOPRA to jistě ani nenapadne).

10. Opět potírna, poté atrium a závěrečná sprcha

Ve vyhrazené době zvládne sešlost vysanů v potírně a atriu tři cykly. V závěru třetího cyklu prohlašují někteří, že „žízeň je veliká“. IMAN se v důsledku všeobecně pronášených úvah na téma „co bude dnes dobrého“ také začíná těšit na občerstvení. Kvapně dokončí to, co bylo pravým cílem jeho návštěvy. Pokud mu vyjde ve všeobecném návalu pokus o zařazení se pod sprchu a umytí hlavy, je šťasten.

Poněkud ho překvapí sdělení opět vzorně oblečeného KOPRA, že „dámská jízda“ je připravena vtrhnout do NASA a obsadit vysany kvapně opouštěné pozice pod sprchou a v šatně. Dosud totiž netušil, že i ženy mají svůj den.

11. Odpočívárna

Blahodárný účinek sauny na tělo a duši vysanů korunuje pobyt v odpočívárně.  Mnohá saunovací zařízení nejsou pro tento účel řádně vybavena. NASA vybavena je. Postupným vývojem se optimalizoval nejen typ a uspořádání nábytku v místnosti, ale i zasedací pořádek vysanů kolem oválu centrálně umístěného stolu. Stůl je veliký i IMAN se vejde. Po přepočítání přítomných a případném vyhnání opozdilců z šatny KOPR důkladně uzavře dveře odpočívárny a vpustí již značně netrpělivé dámy do vnitřních prostor NASA.

Zatím, co se ke stolu roznášejí postupně objednávané nápoje, probíhá za dveřmi striptýz. Nikdo však potleskem neodměňuje výkony aktérek, nikdo je totiž nevidí. Aby se udělala přítrž případným představám několika málo přítomných erotomanů, zapne se televizor a vyslechnou se večerní zprávy (je přesně 19,30 hod). Pokud je někdo příliš vzrušen i při zprávách, může se uklidnit pohledem na rybičky v akváriu.

Sestřičkou žízně je chuť na něco k snědku. V odpočívárně NASA je možno s těmito sestrami provádět téměř libovolné orgie. Vysani toho řádně využívají. K obvyklé nabídce pokrmů patří zavináč, utopenec, rybí salát. V nadstandardní nabídce se vyskytují saunařské klobásky nebo grilovaná kuřata. Jako super nadstandard lze občas ochutnat takové delikatesy, jako jsou jablka ve sněhové závěji, flambované palačinky nebo jiné, většině vysanů dosud neznámé dobrůtky. Za toto rozmazlování nese plnou odpovědnost v úvodu studie již představená „dobrá duše NASA“ (zkráceně DODUŠA).

O zavedení zcela nové pochoutky se pokusil KOPR. Jeho „kyselý šupináč“ však neprošel schvalovacím řízením (ŠTATL měl připomínky při vybírání šupin ze zubů). Po stažení z kůže, vykostění a zapracování do salátu je však výsledek vynikající. 

K vysoké úrovni stolování v odpočívárně NASA přispívá nejen příjemné prostředí, jemná reprodukovaná hudba, plamínky svíček na stole a nabídka pokrmů. Někteří vysani (například ŠVAGR-STRÝC a SOLNIČKA) dodávají k bohaté tabuli různá specielní dochucovadla (pálohubky). Někteří přinesou tekuté pozdravy ze vzdálené ciziny (o bedně whisky mluvil a jednu láhev věnoval MAPA-PUMPA, „Sečuán mok“ přinesl nedávno STŘEVLÍK). Zatvrzelí vlastenci však nosí zásadně tekuté ovoce z moravských sadů (meruňka, broskev, švestka, hruška, třešeň nebo jablko, to vše prohnané destilačním přístrojem).   

Po dobrém jídle a hlavně pití si musí IMAN odskočit, aby udělal v zažívacím traktu místo pro další lahůdky. Po dobu hodování jsou však vysani v odpočívárně drženi ve zvláštním druhu „kolektivní samovazby“. Za dveřmi odpočívárny je totiž teritorium, vyhrazené stále ještě pouze ženám. A v této skutečnosti je skryto další vážné riziko pobytu v NASA.

Protože je IMAN mírně ostýchavý, nezveřejní svůj problém a trpí. Má sice šanci, že se takto zařadí po bok velkého astronoma středověku Tycho de Braha, kterému (jak se vykládá) bylo také žinantní odejít od tabule císaře Rudolfa II. a skončil s rupturou močového měchýře. Ale, kdo to má potom uklízet?!!

Aby se předešlo podobným tragediím, byla snaha v NASA zavést funkci „referenta pro styk s něžným pohlavím“. Ten by byl oprávněn prověřit, lze-li projít bez ohrožení mravopočestnosti do šatny nebo na WC. Navržený kandidát (VEJŠKA), přestože zaujímá výhodnou pozici na lehátku u dveří, však odmítl „prošlapávat stopu“ bez běžek. Nabídli se dobrovolníci (ŠTATL a jemu podobní). Avšak po tom, co se z průzkumu dlouho nevraceli a dokonce tvrdili, že se v důvěrně známém prostředí NASA ztratili, přišli o licenci. Proto je zmíněná funkce dosud neobsazená. Styk si  řeší každý vysan svépomocí.

Občas se stane, že u příležitosti narozenin některého vysana dostanou ostatní darem nějakou maličkost. Tato zvláštnost, kdy oslavenec dar nedostává, ale dává, je hodna zvláštní pozornosti. Například JEŽEK obdaroval naposledy každého z přítomných vysanů grilovaným kuřecím stehnem. Při letních saunách obdarovávali postupně MAPA-PUMPA a ŠVAGR-STRÝC své kolegy vynikajícími klobásami. A od LANDY dostal každý z přítomných vysanů DOGUL /3/. Název této speciality působil na některé konzumenty natolik  sugestivně, že prý mimo příjemných chuťových pocitů zaznamenali i mírný tlak v rozkroku. Na VEJŠKU působila sugesce dokonce tak silně, že musel se svými potížemi vyhledat odbornou lékařskou pomoc. Týden vypadal sklesle, špatně stál (to táhlo), špatně seděl (to tlačilo) a lehnout nemohl ani na karimatku (natož jinde). Jinak je ale všeobecně známo, že VEJŠKA je velmi odolný chlap.

Během pobytu v odpočívárně probíhá permanentní školení o různých aspektech života. ŠTATL předává často nové poznatky z prostředí mentálně narušené mládeže. GABČA, SEXMAN, STŘEVLÍK a ostatní se dle možností také připojí s novinkami ze svého oboru. PECH opět vzpomene na dávné doby, kdy do sauny chodili policajti, kteří nazí vypadali úplně stejně jako normální lidi, takže je nikdo nepoznal. Nejenže s oblibou posluchali vtipy na své kolegy a režim, ale ty nejtvrdší vykládali k všeobecnému obveselení sami. Bohužel, od těch dob se někteří velcí smíšci v sauně již neukázali.        

Při učených rozpravách a degustaci „tekutých darů přírody“ rychle uteče čas vyhrazený pro pobyt v odpočívárně. Nikomu, ani IMANOVI, se zjevně příliš nechce, ale provoz nelze brzdit. Samovazba je uvolněna a je vyhlášen odchod do šatny.

12. Opět šatna

Rozvážnými pohyby přistupují vysani ke svým skříňkám. Pryč je spěch a shon, který v šatně vládl při příchodu do NASA. Pobytem v odpočívárně mírně unavení se dělí nájemníci jedné skříňky o své věci. Občas se stane, že některá drobnost (trenky, tričko, ponožky) změní svého majitele. Často se stává, že se majitel ke své věci z nepochopitelných důvodů vůbec nehlásí. Tak se v NASA postupně hromadí svými pány opuštěné ručníky, kartáče, mýdla a šampony. Debaty zahájené v odpočívárně se zvolna dokončují. Na poslední chvíli vypadne z úst přemýšlivých vysanů nejedna moudrost.

Student HAŠI se dozví několik základních pouček z fyziky. Například, že „hůl do vody ponořená, zdá se býti zalomená“, nebo „cívka jako dívka – napřed napětí a potom proud“. Velkou oblibu získal MAPOU-PUMPOU přednesený kříženec Archimedova zákona a Pythagorovy věty. Dobrým jídlem a novými vědomostmi obtížení vysani se postupně přesouvají  do vstupní haly.

13. Opět hala

Výstupní kontrolu vysanů před jejich odchodem z NASA provádí v poslední době nejčastěji sám KOPR. Nejprve se mu každý vyzpovídá ze svých hříchů (kolik urazil piv, co pojedl a jak jinak zhřešil proti štíhlé linii). Poté se KOPR poradí se svým kalkulátorem (pěkný kousek z dob počátku této techniky – údajně dosud funkční). Místo rozhřešení sdělí KOPR cifru, při které se některým vysanům na chvíli zastaví dosud pravitelný srdeční tep. Málokdo však smlouvá. Občas je totiž tvrdá realita změkčena KOPROVÝM sdělením: „to se nepočítá, to už zaplatil XY“, nebo „to je v režii podniku“. Po vyrovnání účtu a vyvěšení chodecké značky „ZAHNI vlevo-vpravo“ se hromadně odchází.

Pokud je však náhodou přítomen HOCH, má odchod ještě několik dalších fází. Především se naladí hrdla přítomných „prckem řeřichy“. Potom udá HOCH komorní „a“ a halou zazní některá z lidových písní. Je určena všem lidem dobré vůle a především „dobré duši NASA“. Protože jak známo, jedna píseň – žádná píseň, následují další.

Tak se stane, že po necelé půlhodince mohou vysani konečně poznat, kdože to zastupoval v NASA tu něžnější polovinu lidstva. Uličkou, tvořenou zpívajícími vysany, procházejí do temné noci, ke svým manželům a milencům, dorůžova vysaunované ženy a dívky.

IMAN se kvapně loučí a mizí za nimi ve tmě. Vysan ví své a společně s ostatními dokončí pěveckou vložku. Na závěr se všichni ujistí, že „za týden opět“. Naposledy cinkne na dveřích už bezpečně upevněný zvonek (před časem prý spadl GABČOVI s JEŽKEM na hlavu) a s pozdravem AHOJ se rozcházejí vysani „domů bydlet“.

D) IMAN a jeho poznatky

Je třeba přiznat, že IMAN byl současnými poměry v NASA poněkud zaskočen. Netušil dosud, že lze v poblázněném, uspěchaném, soupeřícím a sváruplném světě najít oázu klidu, pohody a smíru. Valnou část noci po návštěvě strávil úvahami o tom, s kým se může podělit o nové zkušenosti. Nebyl si totiž jist, zda nebude nařčen z příliš bujné fantazie. Naštěstí, ještě dříve než mohl někde něco vykecat, byl odchycen a v rukou odborníka podroben detailnímu rozpitvání jeho celkem ještě čerstvých zážitků. Pro základní téma této studie byly z IMANA vytěženy a řádně vypreparovány především následující poznatky.   

1) Klub NASA má téměř rodinnou strukturu. Má svého otce (KOPR), svoji matku (DODUŠA) a hromadu, různým způsobem nevyvedených synů (vysanů). Obvykle vládne v NASA až dojemná pohoda. Avšak jako každá takto nesymetricky koncipovaná rodina s naprostou převahou mužských elementů, trpí i toto společenství svými typickými neduhy. Především je třeba zmínit:

  • Skrytou nebo dokonce zcela zjevnou formu požitkářství všeho druhu. Vysani jsou zatíženi nejen na celkem nezávadné saunařské požitky, ale projevují sklon i k ne zcela mírnému jídlu a pití. V důsledku toho jsou potom prý většinou schopni o dalším podstatném požitku pozemského života, sexu, pouze teoretizovat. I tady však výjimky potvrzují pravidlo. 
  • Verbální projevy mužnosti, jako náhražka skutečných sexuálních aktivit, se uplatňují především při drobných úrazech způsobených v areálu NASA opařením, připálením, přimrznutím, přiklepnutím či přiskřípnutím, uvízlou kostí v krku nebo šupinou zaseklou mezi zuby. Toto je také téměř úplný výčet rizik, která mohou vysany v NASA ohrozit. Při těchto příležitostech se vzývají nejen všichni svatí, ale i kněžky lásky a podobné pracovnice (dosud se žádná nedostavila).

2) Na rozdíl od každé rozvětvené rodiny, ve které každý o každém všechno ví, může ho pomlouvat, využívat či zneužívat, je v NASA preferován fenomén totální ignorace původu, náboženství, velikosti bankovního konta, pohlaví a kádrového profilu. I když tělesný profil (boční projekce siluety) mnohých vysanů přímo žadoní o vylepšení, o vylepšení svého kádrového profilu v očích ostatních vysanů dosud nikdo nepožádal. Lustrační zákon zde neplatí. Kdo je kdo se ví pouze podle převodní tabulky krycích jmen [2]. Jedno je však ale téměř jisté. Mezi vysany IMAN nenašel žádného loupežníka, podrazáka, syčáka  nebo jinou potvoru, která by ostatním kazila náladu, pověst a dobré zažívání.

E) Závěr studie

I když si je autor plně vědom většiny nepřesností a drobných mystifikací, kterými tuto studii „Rizika sauny“ zatížil, nemůže se zbavit nepříjemného pocitu, že připravil případným kritikům zbytečně široký prostor pro jejich hnidopyšské rejdy. Je však přesvědčen, že za pomoci kolegů vysanů obhájí nejen před svým svědomím, ale i před zbytkem světa v této práci naznačenou ideu Klubu NASA. 

Je milou povinností autora poděkovat IMANOVI, který byl po splnění svého poslání v rámci této studie odeslán zpět do imaginární části komplexního časoprostoru. Autorovi je  stejně milé, může-li touto cestou poděkovat všem vysanům za poskytnutou inspiraci a trpělivost, s jakou sledovali počátky a pokračování této práce.

Končím provoláním: Nechť praxe čile postupuje cestou, kterou jí teorie připraví.

1.1.1997 LANDA

Napsat komentář